XV. Kapitola

25. června 2008 v 19:37 | Carrolline |  Světlý stín noci
Ahojky!
Tak se zase hlásím... no tak nevím jestli se vám bude kapitolka líbit, protože jsem měla náladu, kterou zrovna častno nemám:D pořád jsem se smála a prostě nevim jestli vám to sedne...
Tak lidi co nejvíc komentíků... doufám, že to víte, že čim více komentíků, tím rychleji kapča... Proto tato přišla trošku později...
mějte se krásně
Carrollline

ÁÁÁÁ je to tady... Poslední zkoušky, které nás čekají na této milované škole... No a kdo je neudělá, tak je v pěkný...p... kaši... no vždyť víte, ne?
Sice jsem se snažila být u toho učení co nejdýl, no ale James... no on jaksi... no prostě víte, co? Ne? Prostě chtěl být se mnou co nejvíc, a taky kdo odolá Jamesíkovi... no asi nikdo...
No takže jsem to učení odkopla a chovala se tak, jako by mi na tom vůbec nezáleželo... (No jenom mezi náma... ono na tom fakt nezáleželo... no ale musim to tak říkat...)
Celý den utekl asi tak jako voda... jinými slovy neutekl vůbec, protože voda neumí utíkat... takže jinak řečeno ten den byl totálně dlouhý a nudný... I když... komu by utíkal, když se dělají OVCE...
Jediný co mi uklidňovalo bylo, že jsem si vždycky řekla, že jsou na tom ostatní stejně jako já. A nějací možná i hůře... (To jsem si říkala vždycky co jsem se podívala na Siriuse a na Jamese. Protože když jsem jim ukázala zápisky z formulí, zírali na to jako bacil do lékárny a po dlouhé, předlouhé chvíli zírání to odkopli. Prý k čemu jim je sešit, když to mají zapsané v hlavě... ne?)
No ale taky byli lidi, který na tom byli stokrát lépe než já... No a jestli chcete příklad, tak je to Remus, kterej stíhal jak toulání se večer po hradě s klukama ale i učení, což na něm skoro každý obdivuje. No nebo Severus, ten je taky slušně nadupanej, no ale dost keců... hlavně o Severusovi... nebudeme si kazit náladu, ne?
Jak ten celý den utíkal neutíkal jako voda, tak jsme stihli napsat skoro všechny zkoušky. No a musim se pochlubit. Z přeměňování mám za jedna, z obrany taky za jedna... no a formule se mi trošku vymkly z rukou no a nakonec jsem dostala za tři, no a přej s fousem, takže to bylo jen tak tak...
Ale jak říká James, tak za tři je dobrý, tak co prý řeším. No a na ten fous už se nikdo ptát nebude, takže na pohodu...
No a jediný co ještě z těch důležitých předmětů zbývá jsou lektvary. No a na ty jsem si docela věřila, protože mi profesor celou dobu studia chválil.
"Dobrý den." pozdravila jsem trošku se smíchem a vešla do zkoušecí učebny. Se smíchem protože mi za dveřmi ještě James stihl říct nějaký ten vtípek na zlepšení nálady.
"Takže to máme... to máme..." hledal v papírech nějaký učitel s kulatými brejličkami s totálně tlustými skly jako půllitry.
"Evansová... Lily! Pomohla jsem mu s hledáním jména a on se na mě přísně podíval.
No ježiš... jsem mu chtěla jenom pomoc... no tak to ať si příště trhne nohou, no...
"Tak si tedy slečno slečno...." zapomněl zase jméno.
"Evansová" pošeptala jsem si nechápavě pro sebe.
"Já vím jak se jmenujete!" zaječel z plných plic, že jsem slyšela i na chodbě leknout se nějaký řízky...
No a teď už jenom zbývá zabít toho, kdo byl přede mnou a totálně naštval toho učitele. Jako kdo má teďko šanci na nějakou slušnou známku? Promítala jsem si lidi, jak šli za sebou a přemýšlela nad naplánovanou vraždou...
Sirius!!!!! No jo... to on byl přede mnou... no tak to si to pěkně p... chlapeček...
"... vytáhněte otázku." dořekl učitel větu.
Pomalu jsem sáhla do pytlíku plný papírků s otázkami.
"Nepodvádět!" rozječel se zase učitel.
"Ale já nepo-" nechápala jsem, co mu zase je?
"Rychle!" no tak to je moc... co si jako myslí...
"Otázka číslo 19." protočila jsem oči...
"No tak to máme Zmenšovací dryák." zazubil se na mě...Asi si myslí, že to nezvládnu... Cha a zrovna ten jsem si přečetla před hodinou... No tak smůla... Teda pro něj...
Sedla jsem si k druhému stolečku, kde jsem měla připravený kotlík a suroviny, z kterých jsem si měla vybrat ty, které potřebuju.
Za zády jsem slyšela šepot Křiklana a toho protivného učitele. Křiklan mu dával přednášku jak se má chovat... Dobře mu tak...
"Hotovo!" vyrušila jsem je uprostřed přednášky.
"Přineste mi to prosím, ke mně slečno." usmál se na mě Křikla a já mu s radostí podala malou lahvičku s lektvarem.
Chvíli jí prohlížel a potom podal učiteli, který to hned zahodil za sebe.
"Takže slečno... Myslím, že se tady s kolegou oba shodneme, že to bude za jedna. Co myslíte kolego?" mrknul Křiklan na učitele, který jen cosi zabručel a dál si všímal svého úchvatného, nejspíše nového pera.
"Takže mlčení znamená souhlas. Tak tedy za jedna slečno..." mrknul na mě Křiklan a ukázal na dveře.
Radostně jsem vyskočila ze židle a utíkala ven.
"Tak to mám za sebou!" vyletěla jsem a objala Jamese, který šel na lektvary mezi prvními.
"Já ti říkal, že to pro tebe bude hračka." smál se a chytil mi za ruku.
"Co budeme teďko dělat?" mrkl na mě...
"Nejdřív musíme najít Siriuse." navrhla jsem... no tedy navrhla... rozkázala
"Proč?" nechápal a už jsme hnali do schodů a do pokoje, kde by nejspíš měl být.
"No prostě totálně naštval toho učitele a kdyby bylo jenom na něm tak jsem rupla." vysvětlovala jsem.
Pomalu jsme vyšli až k Nebelvírské věži.
"OVCE" řekla jsem heslo Buclaté dámě.
"Jak originální" usmál se James a vešli jsme do společenky.
No tak to je moc. On má zase jinou holku?
Sirius seděl na pohovce s nějakou roztomilou kudrnatou černovláskou a docela slušně jí tam okusoval.
Chtěla jsem zatáhnou Jamese pryč od nich, ale už bylo pozdě... James zakopl o stoleček, který se převrátil a s sebou vzal i kytičku, kterou držel.
"Vy nás sledujete?!" vypískl Sirius trošku pobaveně, ale i naštvaně.
"Nééé! Co tě to napadlo? My jsme jenom přecházeli do ložnic" drbal se na uchem James.
"Kolik jich máte? Vy dva se nezdáte..." nechápal Sirius a objal ¨svou novou¨.
"Co tě to zajímá?" vložila jsem se do hovoru. "Spíš bych měla varovat tady novou, ne?" zazubila jsem se na ¨novou¨.
"To ať tě ani nenapadne, Lil!" vyhrkl.
"Pozdě, už napadlo." usmála jsem se...
"Co jsem ti provedl?" nechápal a začínaly mu cukat koutky.
"To ti taky ráda vysvětlím" zasmála jsem se a s Jamesem jsem si sedla k nim na pohovku.
Sirius se uvelebil, přitáhl si holku a byl nadšený, že se vymotal z toho, že něco řeknu ¨nový¨.
"Vysvětlím, ale až si promluvím s tvojí novou" zazubila jsem se na něj.
"Hele změníme téma..." navrhl.
"Dobře..."
"Ty jsi ňaká hodná..." usmál se.
"Smůla chlape ta už je moje..." přitáhl si mi James...
"Co pořád všichni máte?!!!" nechápal a zavrtal se do pohovky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 maggie maggie | Web | 25. června 2008 v 22:23 | Reagovat

:D:Dparáda!!:Dsem se u toho docela nasmála, jako...:))fakt dobrý...ta lily má někdy fakt stylový hlody a to s tim siriusem, kterej nasral to co je skoušel...fakt skvělý!!:D

jenom, koukej kapču přidat dřív než tuhle, zvlášť, když si to tak divně sekla!!!:P:D

2 Nessa Nessa | Web | 7. srpna 2008 v 15:27 | Reagovat

no tak až skončí prázdniny oufám že tu něco přibyde!! jinak kapitola je skvělá!

3 Terezkaa Terezkaa | 23. března 2009 v 17:07 | Reagovat

Skvělá kapitlka a diufám že brzo přidaš dalsí :D

4 Alice Alice | 17. dubna 2009 v 16:58 | Reagovat

Supéééééééér krásná povídka a nádherná kapča rychle pokráčko!!!

5 Simč@ Simč@ | 17. dubna 2009 v 17:01 | Reagovat

Bezva už se moc těším na další kapču!!!
PS : Máš krásný blog!!!

6 B.B. B.B. | 17. dubna 2009 v 17:02 | Reagovat

Jůůůůů hezů už se mocinky moc těším na poračování týhle úža povídky!!!!!!!!!

7 Emma Emma | E-mail | Web | 19. července 2009 v 16:20 | Reagovat

krutý ale good

8 Lily Lily | Web | 8. května 2010 v 12:40 | Reagovat

je to krásný vážně super
ale je trochu sobecký, že někdo kdo píše tak skvělý povídk ya napíše 15 kapitol najednou skončí uprostřed děje a nechá svoje čtenáře napospas jejich představám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama